Malinovka

 

Dlouho jsem sem nic nepřidala. Rodinné peripetie pokračují a pomalu gradují. A když se...kazí, tak se kazí!

Takže za tu celou dobu ne, že bych nic nedělala...ale...

 

- šila jsem si vrchní průsvitnou sukni a tak nelogicky ji sešila (Proč? Doteď nechápu, jak jsem to udělala.), že to budu muset celé vypárat a předělat

- šiju si tmavě zelené šaty, omylem jsem už sestřihla švy a přemýšlím, jak tam dosadit teď ten zip

- ušila jsem si šaty z lehké bavlněné látky a poté zjistila, že je pod nimi vidět nemravně mnoho (Nepřišla jsem na to, jak zjistit při nákupu látky, že model bude nenositelně průhledný. Proti světlu je průsvitná většina látek a na těle při světle v obchodě zas žádná. Jenže na slunci to pak vyjde vše najevo.)

 

To mě trochu od všeho odradilo. Až včera mě popadla strašná touha něco ušít a DODĚLAT TO! To znamená něco snadného a rychlého..žádná Burda..žádné překládání návodů z cizích jazyků.

Našla jsem krásnou látku malinové barvy (fotky barvu zkreslují) v mých železných zásobách látek.

 

 Látku jsem přeložila na čtvrtinu (sukně bude čtyřdílná). Střih jsem rýsovala velkým prknem. Není na něm nic těžkého. Kratší část je obvod pasu/4 a spodní dle toho, jak rozevlátá má sukně být. No já jsem byla tedy spíš limitována látkou.

Protože jsem měla náladu a spoustu nitě, tak jsem všechny švy pečlivě rozžehlila a začistila. Normálně by to takhle mělo vypadat. Ale většinou nemám náladu a entluji oba švy dohromady. Bez práce, bez námahy a s menší spotřebou nitě.

Jako podsádku jsem použila pruh zbývající látky. Abych ji nemusela začišťovat, tak jsem pruh ustřihla podél kraje látky. Takže zas o práci míň.

Nakonec to netrvalo tak dlouho. Nejdelší proces bylo ruční přišívání u okrajů. Celkový čas byly asi 2, 3 hodiny.