Jak na podsedák

Po dlouhé době přicházím s novým příspěvkem. Mé předsevzetí, že o prázdninách to bude díky volnu od školy jeden příspěvek za druhým, bere za své. Tentokrát mě v posledních 14 dnech postihlo stěhování.

Naposledy jsem se stěhovala ve 4 letech. Vlastně nestěhovala. Tenkrát to bylo bez práce. Pamatuju si, že jsem přišla už do vybaveného bytu a v šuplíku jsem měla schované omalovánky. Myslím, že obraz vodníka s velkými červenými tvářemi asi nikdy nezapomenu. Od té doby bláhově žiju v domnění, že stěhování je vlastně velká zábava. Jsem člověk tzv. organizátorský, tudíž představa, jak se nejen přehrabuji ve starých vzpomínkách, ale dokonce můžu vše pečlivě rovnat do popsaných krabic a zalepovat je prostě něco, co bych nejradši i zároveň oslavila.
Po tomto zážitku mě však nadšení lehce přešlo. Je pravda, že nás dost tlačil čas, takže místo pečlivě popsaných krabic se vše (tím myslím opravdu vše- od oblečení, přes dopisní sponky, po kuchyňské potřeby) házelo rychle do pytlů, nebo krabic ráno vyprosených od zelinářů v ulici. Bylo totiž nutné opustit plně vybavený byt včetně nářadí a asi milionu hřebíků a dalších kutilských serepetiček (V případě nouze jsem se aspoň uklidnila, že můžeme otevřít železářství.) do 1 týdne!
Že se to nedá jsme zjistili posléze. A tak s vypětím všech sil po 14 dnech stěhování je vše přesunuto, zachráněno nebo rozdáno.


A tak jsem si musela něčím udělat radost. Ušila jsem si podsedák na svou novou židli.
Dlouho jsem se snažila sehnat hezký podsedák, ale marně. Když byl levný, byl vypelichaný a vzor by neocenila ani moje babička (nic ve zlém). Když už vypadal k světu, stál od 250Kč výš. A já jsem chudý student.

Takže jsem vyhrabala doma zbytky látek, bílý tkaloun, zip a v sekáči koupila za 30Kč podsedák. Tak akorát vysoký, tak akorát široký, na jednom místě lehce propálený.

 Postup je pak velmi jednoduchý a zabere asi půlhoďku. Podsedák položíme na obě látky a vystřihneme tvar s přídavky 2 cm.

 

Na jednom kraji zažehlíme 2cm přídavek kvůli zipu.

Dáme obě látky lícem k sobě a sešpendlíme kraje. Z vnitřku vložíme tkaloun přeložený na půl, zarovnáme jeho ohyb s koncem látky a přišpendlíme. Délka tkalounu je individuální podle toho, jak velkou mašličku pak chceme. Já přeložila cca půlmetr tkalounu na každou stranu. 

 

Rozměříme si celou stranu kvůli zipu a sešijeme cca 10cm z každé strany  (záleží na délce zipu) i s vloženými tkalouny. Veprostřed vznikne díra na zip viz obrázek.

 

Do vzniklého otvoru všijeme zip. Ideálně vedeme steh od jednoho konce látky až k druhému.

Zip z rubu. Jestli to chceme opravdu extra pečlivě, nebo máme hodně třepící látku hodí se začistit okraje. Já nezačisťovala- látka se moc netřepila.

Pak důležitý krok! OTEVŘÍT ZIP! Položit opět látku lícem k líci a sešít zbývající 3 strany. Po sešití začistíme okraje a dírou v zipu (kterým jsme po tom velkém upozornění psaném Caps Lockem nechali otevřený) látku obrátíte naruby.

Vložíme koupený podsedák a dáme na židli

Malinovka

 

Dlouho jsem sem nic nepřidala. Rodinné peripetie pokračují a pomalu gradují. A když se...kazí, tak se kazí!

Takže za tu celou dobu ne, že bych nic nedělala...ale...

 

- šila jsem si vrchní průsvitnou sukni a tak nelogicky ji sešila (Proč? Doteď nechápu, jak jsem to udělala.), že to budu muset celé vypárat a předělat

- šiju si tmavě zelené šaty, omylem jsem už sestřihla švy a přemýšlím, jak tam dosadit teď ten zip

- ušila jsem si šaty z lehké bavlněné látky a poté zjistila, že je pod nimi vidět nemravně mnoho (Nepřišla jsem na to, jak zjistit při nákupu látky, že model bude nenositelně průhledný. Proti světlu je průsvitná většina látek a na těle při světle v obchodě zas žádná. Jenže na slunci to pak vyjde vše najevo.)

 

To mě trochu od všeho odradilo. Až včera mě popadla strašná touha něco ušít a DODĚLAT TO! To znamená něco snadného a rychlého..žádná Burda..žádné překládání návodů z cizích jazyků.

Našla jsem krásnou látku malinové barvy (fotky barvu zkreslují) v mých železných zásobách látek.

 

 Látku jsem přeložila na čtvrtinu (sukně bude čtyřdílná). Střih jsem rýsovala velkým prknem. Není na něm nic těžkého. Kratší část je obvod pasu/4 a spodní dle toho, jak rozevlátá má sukně být. No já jsem byla tedy spíš limitována látkou.

Protože jsem měla náladu a spoustu nitě, tak jsem všechny švy pečlivě rozžehlila a začistila. Normálně by to takhle mělo vypadat. Ale většinou nemám náladu a entluji oba švy dohromady. Bez práce, bez námahy a s menší spotřebou nitě.

Jako podsádku jsem použila pruh zbývající látky. Abych ji nemusela začišťovat, tak jsem pruh ustřihla podél kraje látky. Takže zas o práci míň.

Nakonec to netrvalo tak dlouho. Nejdelší proces bylo ruční přišívání u okrajů. Celkový čas byly asi 2, 3 hodiny.

 

Zmenšení

 Po delší době zas přidávám příspěvek. Všechny špatnosti bohužel vygradovaly v úmrtí v rodině, takže se teď musím věnovat bohužel jiným věcem, než tvůrčí činnosti. Ale teď by se to mohlo zase všechno zlepšit, včetně toho proklatého počasí.

Občas se mi při nákupech stane, že se bezhlavě zamiluju do nějakého toho vršku, který je však o pár čísel větší. Buď mě zaujme materiál (většinou hedvábí), nebo jako v tomto případě - barva. Větší košile mentolové barvy asi za 40Kč. Rozhodla jsem se ji vzít a udělat pokus.

Jsem si jistá, že dát tu košili zmenšit švadleně, celou ji rozstříhá, zmenší průramky, udělá prsní záševky a zmenší zbylé díly. Košile by sice nejspíš dokonale padla na tělo, ale cena úprav by asi i 10x přerostla pořizovací cenu. Mohla bych si to udělat i sama, ale znamenalo by to najít nějaký střih, složitě to překreslovat a přešívat. 

Vzhledem k tomu, že mám v oblibě volnější věci, které si pak dotvaruji v pase páskem, tak jsem se rozhodla pro jednodušší postup. A hlavně rychlejší.

Chce to košili oblíbeného střihu. Je třeba dbát na to, že pokud větší košile není elastická, nesmí být elastická ani předloha. Ideální je svršek bez záševků a jiného tvarování postavy (což jak je vidět má zelená není- nařasení u prsou). Pokud takovou nevlastníte, tak je třeba počítat s tím, že se musí pár centimetrů po stranách přidat.

Košile na sebe tedy položíme a špendlíky našpendlíme nový tvar. Určitě doporučuji si pak košili nejdřív sestehovat a vyzkoušet. Sama jsem musela jednou upravovat, neb jsem rukávy moc zabrala u průramků (v podpaží) a košile tam ošklivě pnula.

Časově je to otázka asi hodiny, takže žádná tragédie. Pak se vše klasicky sešije na stroji, odstřihne se přebytečná látka a začistí entlovacím stehem.

Tričko

 Název krátký a výstižný stejně jako konečný výrobek. Předem se omlouvám za méně demonstrativní fotky, ale můj detailně nafocený postup se prostě ztratil v propadlišti přenosu z foťáku do počítače (ti malí trpaslíčci, co tam běhají, zklamali).

Tak konečně jsem se dostala k ušití obyčejného elastického trička! Způsobů šití je mnoho. Nejideálnější je vlastnit tzv. overlock. Je to něco na způsob šicího stroje, akorát to má 4 nitě, je to mnohem důmyslnější stroj (a taky pekelně drahý). Umí ty krásné začištěné švy, jako jsou u běžných triček z obchodů. Střih je stejný jako u neelastických látek- zadní část, přední část a 2 rukávy. Jenže já se rozhodla jít cestou nejednodušší (prostě jsem to chtěla zkusit a vzhledem k látce za 9Kč/m z Flex texu se mi s tím nechtělo moc babrat).

Předem se omlouvám mé prababičce, která se zdatně věnovala šití, že se asi musí obracet v hrobě. Kdyby mě viděla, asi bych dostala vynadáno. Když už hodlám nerespektovat všechny detailní a precizně míněné návody na šití elastických trik, tak jsem alespoň dodržela změnu jehly. Totiž elastické materiály se při šití s normální jehlou rády zatrhávají. Zatrhne se nitka a zničí se látka. Proto je vhodné pořídit si tzv. jehlu na stretchové materiály (běžně ke koupi v galanterii). Jediný rozdíl je, že tato jehla má kulatou špičku (tudíž nechytí vlákno elastanu).

Takže můj extrémně snadný postup zajišťující ušití trička do hodiny je:
Stačí přeložit látku. Pokud máte látku, která více pruží v jednom směru, tak je vhodné dát tu pružnější stranu vertikálně na tričko (aby se nevytahovalo do délky, ale do šířky). Na přeloženou látku dáme oblíbené tričko střihem i délkou a přišpendlíme. Vystřihneme obrys kolem trička (ideálně třeba i 2cm od trička. Látka se ráda roluje, tak ať pak moc nenadáváte). Tričko sestehovat na bocích a ramenou a přišít. (Teda já to ani nestehuji, ale tak zas nechci tu nikoho kazit a pobuřovat). Jediné, na co je třeba dát si při šití pozor je, abychom látku při šití moc nenatahovali a nevytahovali. Vznikne pak beztvarý hadr. Spíš tu látku trošku cpát pod jehlu.

Četla jsem všude, že elastické materiály by se měly šít úzkým entlovacím stehem (ten zik zak), jinak na těle švy popraskají kvůli pružící látce. No..asi záleží na látce, ale všechny elastické látky šiju normálně rovně a ani jeden mi nepraskl (Vlastně na jednom tričku jsem zkusila ten zik zak a ve švu se udělala díra...chmm)

No a na závěr - u začišťování je dobré dát steh hustší, jinak se tričko páře.

Bystrý čtenář si jistě všimne, že u krku se tričko trochu vlní. Totiž výstřih i rukávy jsem nijak nezakládala a pouze je hustě oentlovala. Chci totiž na tričku ještě pracovat a našít si na něj kytičky ze stejné látky. Vlastně je to takový polotovar.

Ještě k vysvětlení té článkové prodlevy- není to tím, že by nebyly nápady, či chuť a naopak. Jsem ve stavu, kdy už se mi vyloženě klepaly ruce pod vlivem myšlenky, že dlouho nic nedělaly(chudinky). Ale trochu chybí čas. Navíc náš psí důchodce vážně ochořel, takže momentálně se mu snažím věnovat co nejvíce času, neb mu ho už bohužel moc nezbývá.

Krajkové šaty

Tak konečně přidávám i dodělané krajkové šaty. Hrozně dlouho jsem po nich prahla. Sice jsou jich teď plné obchody, ale to nějak není ono. Moc snadné.
Střih jsem obkreslila z listopadové Burdy z roku 2010. Je tam taková hezká kolekce "orient express", kde jsou šaty s průhledným vrškem. Sice v originále sou bez rukávů a v pase na gumu, ale není problém si je trochu přeměnit k obrazu mému.

Střih je přímo primitivní. Zvládne ho vážně každý! Sestává se z horní průhledné části (použila jsem doma nalezenou černou krajkovinu) a ze spodní části z neprůhledné látky. Z krajkoviny se stříhá přední sedlo se středem v přehybu látky a zadní sedlo sestávající ze 2 částí. Je to kvůli zapínání. Šaty jsou konstruované jako oversized, takže rozparek na délku sedla bohatě stačí. Tentokrát žádné piplání se se zipy.

Z neprůhledné látky se stříhají pouze 2 kusy. Oba se středem v přehybu látky. Nejideálnější je použít látku v šířce 150cm a oba kraje přeložit doprostřed. Spotřeba látky je tak malá, pouze délka šatů (asi metr).

Dalším krokem je odšít prsní záševky a k přednímu dílu přišít přední sedlo (logické, že). U zadního sedla se začistí okraje, kde bude zapínání-  přeložením a přišitím. Začišťovat, ve smysl entlovat, u krajky většinou není třeba. Prostě se nepáře. Má to však i své nevýhody- stroj občas hrkne, kdy se trefí do místa, kde je krajka děravá. 

Je třeba si dát dvojnásobný pozor se zažehlováním švů. Oba se sežehlí dolů, jinak by pod krajkou samozřejmě prosvítaly.

Jak je vidět z prvního obrázku, tak šaty jsou bez rukávů. Protože já je chtěla s nimi, musela jsem průramky trochu sestřihnout, aby rukávy nebyly moc spadlé. Střih na rukávy jsem si vybrala náhodně ze stejné burdy a trochu upravila velkosti průramku. A pak už jen takové nezbytnosti, jako udělat u krku poutko, přišít knoflíček a začistit a založit sukni.

Šaty zabraly asi jen 4 hodiny.  Vzhledem k tomu, že jsem látky našla doma v zásobách, černá nit je samozřejmost každé švadlenky a zip byl netřeba, vyšly mě na 0Kč. A to se vyplatí, že?!

Šaty na ples

Rozhodla jsem se, že po dlouhé době navštívím nějaký ten ples. Nevím, co mě to popadlo. Vlastně vzhledem k tomu, že jsem odmítla jít na středí škole do tanečních (pozn.: Ne, rozhodně toho nelituji! Říkali, že litovat budu, ale neděje se tak. Jestli vám to taky říkají doma, tak lžou.), tak ani tancovat neumím. Nevím z jakého důvodu, ale  zbožňuji tu noblesní atmosféru, která se přitom nese vzduchem. No a co si budeme povídat, tak to je příležitost pořídit si nové šaty.

Původí plány byly velkolepé. Chtěla jsem lodičkový výstřih s tříčtvrtečím rukávem a širokou sukní. Bohužel zkouškové je zabiják všeho. Musela jsem vycházet z látky, kterou jsem našla doma po babičce - asi 7m japonské imitace hedvábí. No hnědá sice není můj top 10, ale nebylo zbytí.

Látka byla taková, že se snad ani na nic jiného, než na šaty nehodila. Extrémně jemná a splývavá. Vzhledem k lehkému lesku ale na všech fotkách vypadá bohužel až moc neforemně.

A teď už k šití. Nakonec sem usoudila, že z takhle extrémně splývavé látky stejně jakýkoliv "střih na tělo" hezký nebude. Stejně jako satén. Tyhle látky byly zrozeny pro vzdušné šaty které vlají. U přiléhavějších střihů ostatně hodně zlobí u švů. Zadrhávají se, dělají varhánky a je to tak akorát k vzteku. Látka byla proti světlu dost průhledná, tudíž jsem šaty musela šít i s podšívkou ze stejné látky. Vnitřní sukně (na fotce ještě není přišitá) byla až ke kolenům. Jsem srab a představa toho faux pass, kdy je vidět více, než je zdrávo mě vážně děsila.

Horní díl je z Burdy 6/2011 model 107. Původně je na šaty až ke kolenům, ale já ho logicky ustřihla v místech kolem pasu. Šaty jsou myšlené oversized, tudíž bez jakéhokoliv zipu či knoflíku - prostě přes hlavu. I tak se vršek jevil zbytečně velký, ubrala jsem ho na zádovém švu asi o 3cm z každé strany. Sukně je však otázkou geometrie (pozn.: Geometrie, narozdíl od tanečních, se vám do života vážně hodí).

Pro všechny rozšiřující se sukně platí:

V první řadě je nutné si rozmyslet, kolika dílnou sukni chcete. Díly sukně se kreslí jako vysoký lichoběžník. Horní hodnota v součtu všech dílů dá obvod pasu a spodní v součtu obvod celé sukně. Já chtěla 4 dílnou. Tudíž jsem se změřila v pase a vydělila číslo 4. Vyšla mi určitá hodnota. Na střihový papír jsem nakreslila úsečku o této délce. Uprostřed této úsečky položíme trojúhelník s ryskou a uděláme kolmici dlouhou dle toho, jak má být dlouhá sukně. A stačí už jen udělat opět kolmici (rovnoběžnou s první úsečku, kdyby někdo nevěděl, jak vypadá lichoběžník) délky podle toho, jaký chceme obvod. A teď už jen dokreslit. Pozor je třeba si dát jen tehdy pokud chcete sukni rovnou/méně se rozšířující. Je třeba dosadit ještě míry pro obvod boků, abyste sukni na sebe pak oblékly.

Popadla mě nějaká šicí nálada. Ušila jsem si souběžně ještě jednoduché šaty s krajkovým vrškem, keré ještě ale musím dole založit. Do několika dnů se tu ukáží..

Jaký pán, takový pes

 

Po delší době jsem tu s novým příspěvkem. Bohužel teď není času nazbyt. Samá škola, testy prezentace a na nic jiného nezbývá. Dostanu se jen k tomu, co je nezbytně nutné. Proto když se mi podařilo ztratit psí obleček (respektive já jsem v tom nevinně, to můj doprovod ho někde vytrousil cestou), byla jsem vlastně tak trochu ráda.

Oblečky pro naše čtyřnohé miláčky mají minimální výrobní náklady, ale prodávají se za nekřesťanské peníze. Jednoduchý psí obleček pro 6 kg psa stojí většinou 500 Kč. Už dlouho jsem se chystala zkusit nějaký sama ušít, ale najít střih není taková legrace.

 

Celé nedělní dopoledne jsem strávila překreslováním střihů a hlavně jejich zvětšováním. Většinou jsou střihy tisknutelné na A4, nebo v malé velikosti s uvedenými poměry. To znamená vyhrabat někde trojúhelník s ryskou a kalkulačku a nostalgicky si zavzpomínat na hodiny geometrie.

 

 

 

Po několika pokusech jsem vyeliminovala nejlepší střih ze stránek: http://www.colorfulcanary.com/2012/08/make-4-leg-dog-coat-diy-free-pattern.html
Jen jsem místo límce chtěla kapucu a upravila jsem si střih, aby měl nohavice pouze na přední nohy.

Protože jsem nechtěla v případě neúspěchu mrvit nějakou látku, tak jsem na to koupila mikinu v secondhandu za 20Kč. Krásně modrý fleece, elastický, takže jsem se mohla vyhnout jakémukoliv zapínání.

 Zadní díl mikiny padl na záda. Střed byl v přehybu látky, aby šlo o jednolitý kus.

 

Spodní díl oblečku se dal vystřihnout z předku mikiny. 

 Obleček byl jednoduchý, sestával se jen ze 2 dílů a 2 nohavic.

 Šití na psy je trochu složitější v případě, že modelka odmítá spolupracovat.

 Mikina byla malé velikosti, odhaduji tak Sko. Rukávy byly malé a velikostně se skoro přesně shodovaly s rukávy oblečku. Střih byl ale očividně udělaný na nějakého hubenějšího dlouhonohého psa, tudíž bylo nutné sestřihnout rapidně rukávy jak na délku, tak na šířku po rovné straně střihu. Tím pádem se musely i zabrat průramky. (Což se hodilo. Spodní díl střihu byl až moc dlouhý a bylo nutné ho zabrat asi o 4 cm na hrudi. Tím se mi automaticky zmenšily průramky a rukávy do nich zapadly.)

Nakonec jsem využila i kapucu. Jen jsem ji trochu zmenšila a přišila ke krku.

Nakonec se výtvor nad očekávání povedl. Střih rozhodně schovávám.

Jak na gatě...

Koupila jsem si krásnou látku. Stála mě 19Kč za metr (Vykoupila jsem ostatním před nosem zbývající 3metry, které tam měli, což bylo na koupi asi to nejradostnější :) ). Je to pevná látka s přídavkem elastanu (jakože pruží). Barva zelenkavá. Ideální na kalhoty. Tak jsem se jala hledat nějaký střih, který by ji vyvýšil na kalhotový skvost. Nakonec jsem našla! Kalhoty tak jednoduché, že je zvládne každý. Bez výmluv, vážně každý! Rozhodla jsem se tedy udělat detailní návod, aby každý zjistil, že to není taková věda, jako to vypadá. Snažila jsem se to napsat tak, aby tomu porozuměl i člověk, šitím nikdy nepolíben.
Střih je z Burdy - únor 2006, model 106.

Takže jdeme na to!

Látku si klasicky přeložíme lícem k líci a vystřihneme přední díl i zadní díl kalhot.Vzhledem k tomu, že je látka elastická tak stříháme tak, aby se vytahovala vodorovně (pokud by byla elastická "do délky", tak nejen, že se kalhoty budou hůř oblékat, ale navíc by se mohly nepatřičně vytahovat do délky).

Položíme zadní díl kalhot (to je na fotce ten spodní) rubem na zem a lícem na něj položíme přední díl kalhot (zní to složitě, ale prostě k sobě dáte ty barevnější strany látky a ty "špičky" na látkách musí být na stejné straně). Sešijeme oba díly na boku (tedy strana bez špiček).

 Teď sešijeme druhou stranu každé nohavice. Logicky pouze tam, kam začínají špičky- jinak řečeno sešijeme jen to rovné

 Teď je třeba vzít do ruky žehličku a rozžehlit všechny švy (Měli byste mít 4. Pokud jich máte víc, nebo míň, je někde chyba:))) Tzn. ty přídavky dát od sebe a přejet žehličkou.

 Rozžehlené záševky poté začistíme entlovacím stehem (ten klikatý). Na fotce je vidět začištění jen na začátku (nebyla jsem si jistá, zda mám dostatek nitě. Kdyby přišlo na nejhorší, tak entlovat se dá i jinou barvou nitě- nebude vidět), ale je třeba to udělat po celé délce.

A teď přichází ta pravá finta FŇ! Jednu z nohavic obrátíme naruby (jakože do lícu). Druhou necháme tak, jak je.

Nohavici, která je obrácená vsuneme do té neobrácené.

 Přišijeme k sobě tyto 2 nohavice v "oblouku", který vznikl. To je vlastně sed. Od švů nohavice vpravo půjde o sed, který bude vepředu kalhot a od švů vlevo jde šev, který bude vzadu na kalhotách (na zadku).

 Ta dá! Máme základ kalhot, tedy dvou-nohavicového kusu oděvu. U mnohých kalhot se teď přišije jen pásek z látky (vlastně jde více méně o nižší sedlo) a zip na bok a je hotovo. Se sedlem to není o moc složitější. Takže jdeme na sedlo.

 Vystřihneme si 4x přední i zadní sedlo kalhot podle střihu. Tedy 2x z přeložené látky, jako na začátku

 Vlevo jsou zadní sedla (vždy 2 kusy látky na sobě) a vpravo přední.Takto sedla přišijeme  na levé straně dohromady. Jsou tam vidět špendlíky, jak na to.

 Sešitá sedla rozložíme (vzniknou tak 4 pruhy látky, skládající se vždy ze 2 částí) a přišijeme k sobě lícem k líci zadní i přední sedla na levém boku.Opět je to vlevo vidět se špendlíky ještě.

 Tím nám vzniknou 2 pásy. U obou jsou vždy na levé straně přišitá 2 sedla přední (vedle sebe) a hned k nim 2 sedla zadní. Z jednoho pásu bude sedlo uvnitř kalhot a na druhém sedlo z vnějšku. K sobě budou přišitá horní hranou (tedy tou kratší). Opět nezapomeneme rozžehlit přídavky, tentokrát je však nezačišťujeme.

 Začneme s vnějším sedlem.Přišijeme ho (delší) spodní hranou k lemu kalhot

Na levé straně kalhot zůstává sedlo nesešité. Do něj se vsází zip.Zip by se měl vsadit i do levé nohavice (cca 10cm od jejího horního konce), které od začátku necháváme nesešité. Pokud na to zapomeneme a nohavici sešijeme až nahoru (jako je v tomto postupu), není problém oněch 10 cm pak normálně vypárat a zip vsadit. Přídavek švu, který je mezi kalhotami a sedlem sežehlíme směrem nahoru (což je vidět až na další fotce).

 Na levý bok se poté vsazuje zip. K tomu je třeba přídavky na něj sežehlit, což je vidět na tomto obrázku. Švy začistíme entlovacím stehem.

 Přišpendlíme zip a přišijeme ho strojem. Kdo si netroufne, tak není problém ho všít ručně.

Teď k hornímu konci vnějšího sedla přišijeme tou kratší stranou sedlo, které bude uvnitř kalhot.

Takhle by to mělo vypadat. Vnitřní sedlo se obrátí dovnitř kalhot, přídavky u zipu se přišijí na tkanici zipu (ten pruh látky, na kterém je zip). Spodní lem sedla (ten delší) pak podhrneme asi o 1cm a ručně přišijeme ke kalhotám.

Tady je pohled "do kalhot" směrem k jejich zadní části. Pak už jen stačí začistit konce nohavic, založit je dle potřeby, zažehlit a stejně jako sedlo ručně přichytit.

Pár poznámek ke konci:

- Já  nakonec zip odebrala a šila kalhoty bez něj, což si díky tomu, že je látka elastická, mohu dovolit (Pokud látka není elastická, fakt to nejde. Do kalhot se nedostanete) Původně tam měl být, ale po všití jsem zjistila, že je rozbitý a rozjíždí se, tak jsem se na něj vykašlala. Až se kalhoty vytahají ( za týden, nebo 3 roky- uvidíme, jak je látka kvalitní) stačí buď našít poutka a nosit s páskem, nebo pak vypárat bok kalhot a zip dodatečně vsadit

- Kalhoty jsou do pasu, respektive k pupíku, takže naprosto ideální výška. Nikde nic neleze
.
- Střih je výborný, určitě ho nechávám. Původně ale měl na mě dost široké nohavice, viz následující 2 fotky, takže jsem je zúžila. Od spodku nohavic o 6cm. Zúžení musí plynule přecházet do ztracena. Pokud tomu tak není, udělá se na kalhotech nevzhledný fald.

 

 Nakonec to zabralo asi den práce.