Taky už jsem natěrač

Internetem se začala šířit mánie přebarvování kabelek a bot. Neminulo to ani mě. Přiznávám, že ten nápad v hlavě nosím už pár let. O existenci barev na kůži jsem však dosud nevěděla a přebarvovat kvalitní koženou botu obyčejnou akrylovou barvou mi přišlo poněkud...prasácké.
 Za oběť padly jedny z mých nejpohodlnějších bot. Zcela neprozíravě jsem si je tenkrát, asi před 9ti lety, koupila ve světlé barvě a taky podle toho dopadly. Nakonec skončily jako vycházková obuv do lesa.




Malovala jsem hnědou barvou Neopaque. Cena byla 94 Kč za lahvičku, které jsem spotřebovala asi jen půl centimetr při 2 vrstvách.

http://www.davona.cz/tvoreni/234-barvy-na-textil-a-hedvabi/6219-nemetalicke-kryci-barvy-neopaque/

 

Na barvy pěji pochvalnou ódu. Jsou 100% krycí a snadno se nanáší (tím mám na mysli, že i když se člověk snaží sebevíc, žádní kocouři se neobjevují). Podklad byl světlý a na prvním nátěru způsobil trochu flekatost. Na druhou stranu by se tím při troše šikovnosti a s hadříkem dal vyrobit patinovaný vzhled. Při druhém nátěru je vrstva dokonale krycí (až s lehkým vzhledem umělosti).

Ještě jsem nebyla schopna koupit do nich obyčejné černé tkaničky, takže místo nich jsou v botách provlečené pruhy krajkové látky.

První vrstva nátěru

 

Torte cappucino

Hola hola, školá volá.... a už začala! Původní nedočkavost a natěšenost začíná pomalu, ale jistě opadat a vytrácí se v propadlišti plných přednáškových sálů. (Zajímaly by mě někdy myšlenkové pochody rozvrhářů, když napíší 400 studentů do učebny pro 150 lidí. Chápu, že postupem času to na těch 150 opadne, ale neměli by si zachovávat určitý druh naivity ke studentově prahnutí po informacích? Co když se letos studenti rozhodnou změnit se a chodit na všechny přednášky?). Rozvrh je děsivý, každodenní výuku jsem zažila naposledy...chm někdy na střední! 3 dny po sobě od ranní (noční!) sedmé hodiny jsou snad určitým druhem týrání a šikany.Na nic není teď čas, nic nestíhám a s těmi předměty asi dlouho nebudu. Všechny projekty budu muset pozastavit a jsem z toho nešťastná. Plánovala jsem se hecnout se a ušít si kabát.

No a dnešní den byl právě od sedmi. Což znamená vstávat o půl 5! Ptáčkové ještě chrní v hnízdě, všude je tma a byt plný spících lidí, že si člověk nemůže ani pořádně od plic zívnou a padající věci způsobené zaslepeným zrakem chytá ve tmě v letu. Stejně jako včera jsem i dnes opět zaspala (Můj mozek není schopný akceptovat ten čas. Pokud se prostě vzbudím v takhle nekřesťanskou hodinu, mozek to vyhodnotí jako omyl způsobený noční můrou a opět se vypíná.)
No a vzhledem k tomu vstávání a postupujícímu rozkladu organismu jsem musela udělat nějaký rychlý dort, který jsem slíbila mamince na oslavu kamarádčiných 45. Aspoň jsem si konečně vyzkoušela cappucinovou barvu dortu..a musim říct, že s bílou polevou mě okouzlila. Zdobení stále stejné- krajka vládne světem.
Dort zabral asi 6 hodin a došlou pouze k úpravě marcipánu. Marcipán je ze 400g mléka a 350g cukru, takže už se dá jíst a zdravý člověk z něj nepadá do cukrovkového kóma.