28. 6. 2013

Boxer


Tak tentokrát jen velmi krátký příspěvek.
Dort pro syna přítele. Zbláznil se teď do boxování, takže motiv byl jasný. Postava, stejně jako číslice, jsou předkreslené na papír a vystřihnuté. Po položení šablon na dort je stačí obtáhnout bílkovou polevou a poté vybarvit. Tělo boxera je zoubkatým nožem roztáhnuto po potahovce "do ztracena". Rukavice vymodelované ze zbytku hmoty a nabarvené červenou barvou smíchanou s alkoholem. No nerada jsem se s tím dortem loučila. Nakonec dopadl líp, než bych čekala.

Mimochodem právě jsou v plné sezoně jahody! Minulý víkend jsme zavítali na jejich samosběr do Zdic u Berouna. Vážně jsem netušila, do čeho půjdu a co čekat. Dorazili jsme asi půlhodiny po otevření (po dlouhém bloudění ve Zdicích). Ten pohled nás dost vyděsil! Celé pole zaplněné lidmi, mnozí už odcházeli a v každé ruce drželi kýbl plný obřích rudých jahod. Po chvíli ošívání se a přemýšlením, jestli to nevezmeme zas domů jsme se pochlapili a se zváženou bedýnkou se pokusili najít trochu toho volného prostoru v jahodovém poli. Nakonec nás to tak chytlo, že jsme odjížděli s 23 kg jahod. Zbytek dne byl sice strávený zavařováním 30 sklenic džemu na 3 způsoby, láhvemi jahodové šťávy, vařením jahodových knedlíků i studených dezertů se smetanou a je fakt, že jahody teď nemusím nějakou tu dobu zase vidět, ale zato jsem si je užila. Jsem si jistá, že příští rok pojedeme znovu!

19. 6. 2013

Bezovka s etiketou

 
Nejlepší na červnu je, že kvetou akáty a černý bez. Akát je můj nejoblíbenější strom. Strašně se mi líbí jeho kůra, omamná vůně, padající bílé kvítky při odkvétání i to, že je vlastně jedovatý. Ale o tom to dnes není.
Hned těsně v závěsu za akátem se drží černý bez. Když tak jde člověk úplně polomrtvý v tom horku po asfaltovém chodníku, do nosu ho praští vůně bezinek nasátá sluníčkem. Zajímavé je, že tu specifickou vůni si udrží i "v láhvi".
Co pamatuji, tak u nás se vařila bezinková šťáva skoro každý rok. Ale letos jsem si zkusila trochu jiný recept. Žádné zavařování šťávy a procházení varem a já nevím, co ještě. Letos jsem vsadila na méně trvanlivou šťávu, zato plnou vitamínu C a všeho dobrého, co bezinky obsahují.
 
Recept:
25 květů bezu
1kg cukru
3 citrony
 
V hrnci svaříme cukr s vodou do hustšího sirupu. Necháme ho vychladnout, aby byl vlažný a zalijeme jím květy bezu s nakrájenými plátky citronu. Necháme alespoň 24 hodin stát a pak scedíme přes platýnko. Na mě byl sirup stále moc sladký. Mám raději, když je osvěžující, lehce kyselý, takže jsem přidala ještě asi lžíci kyseliny citronové. Je dobré ho uchovávat v lednici. Měl by takto vydržet dlouho. Bohužel nemohu posoudit. Do týdne zmizel.


Je to i moc hezký dárek. Stejně jako nasušené květy ve sklenici.

Rozhodla jsem se zkusit vytvořit etikety na lahev. Chvíli jsem googlila, ale bohužel žádný návod, který by se mi zamlouval.
Takže nakonec jsem otevřela word a zkusila to vykoumat sama (co si budeme povídat, tak složité to vážně není). Jako nejideálnější postup se jeví tento:

1) V klipartu zadat "rámeček", nějaký si vybrat a vložit.
2) Vložíme textové pole a umístíme doprostřed rámečku. Napíšeme libovolný text.
3) Pak to chce trochu hraní, vzít si obyčejný papír a zkusit si, kam přesně se etiketa na stránce natiskne
4) Vezmeme arch s bílými samolepkami, riskneme to a strčíme ho do tiskárny (původně jsem se děsila, že se otáčením papíru samolepky odlepí a zalepí mi tiskárnu, ale naštěstí nic takového)
5) Etiketu vytisknout, vystřihnout a nalepit na láhev.


9. 6. 2013

Tak trochu secesní dort


Tak tentokrát jsem dostala za úkol upéct dort mámině šéfové.
Tohle mám nejradši. Takový nějaký nespecifický dámský dort, na kterém si buď můžu trénovat kreslení bílkovkou, nebo tvoření kytiček z gumpasty.

Po minulé zkušenosti s odlupováním bílkové polevy z Marshmalow hmoty jsem ale musela najít recept na jinou - ze sušeného mléka. Celkem se osvědčila, není tak nechutně sladká jako minule (je pouze šíleně sladká), netrhá se, krásně jde krájet...a tak vůbec.

Recept na potažení celého dortu (zbyla tak 1/4 ):
400g sušeného mléka
400g moučkového cukru
9 lžiček oleje
6 lžic medu (nechat stéci, neotírat prstem)
cca 60ml teplé vody

Vše se zpracuje dohromady. Bylo nutné si ještě několikrát namočit ruce na zpracování. Pokud se uskladňuje v lednici, stačí pak hmotu natrhat na kusy a dát na talíř do mikrovlnky na 10s. Jde pak krásně zpracovat a zvláční.

Bílková poleva je klasika, obarvená černou barvou. Nakonec je ale spíš šedá.


Vznikly z toho úplné omalovánky. Naštěstí hmotě nevadí kreslení barvami. Ty jsou klasicky rozpuštěné ve vysokoprocentním alkoholu. Fotka je ještě pořízená bez čísla nahoře.


5. 6. 2013

Peču, pečeš, pečeme


V letním semestru se ze mě stal hrozný flákač. Zkouškové je oficiálně za námi.. a já mám jen půlku zkoušek hotových. Kupříkladu jsem zrušila čtvrteční zkoušku z jednoho předmětu. A to již počtvrté.
Bohužel to není tak, že bych si alespoň na úkor zkoušek užívala volno a deštivých dnů. Vyráběla a chodila po kultuře či výletech. Vždy se začnu učit, zadělám tím přes půl týdne a nakonec mi do toho v poslední chvíli něco vleze.... a je po zkoušce.

Tudíž udržuji "zkouškový režim života" a nemám tolik času na výrobu, šití apod. Ale jíst člověk musí, že. Takže aspoň si sem tam něco upeču pro radost.

Peču špenátovo-cibulový quiche...
Jistě všichni znáte ten fígl s nasypanými fazolemi na koláč. Přijde mi to hrozná škoda. Připečené fazole se pak nedají použít a je jich potřeba dost velká. Takže jsem vyštrachala zásoby kamení sbíraného na dovolených a omyla je. Funguje to zcela stejně. A protože quiche vypadá tak nějak moc obyčejně - a tohle byl narozeninový quiche - vykrájela jsem alespoň ze zbytku těsta malá srdíčka s vlnitým okrajem a přilepila vajíčkem. No nakonec to nevypadalo nejhůř!

 
Peču dort k narozeninám. Ačkoli jsem si vědoma toho socialistického vzezření...chuť to snad zachránila. Nemám ráda, když mi někdo pouhé 2 hodiny před oslavou řekne, že oslava nakonec vlastně bude. Člověk je pak doma bez surovin na luxusní čokoládový dort a musí rychle konat! Takže ještěže máme doma válečné zásoby hruškového kompotu a másla v mrazáku na krém.
Peču skvostný tvarohový koláč s rebarboru. Sice jí ráda nemám, ale všichni z okolí ano. Vypadal tak lákavě, že jsem nakonec i sama kus snědla. (Stálo to hodně odvahy a rebarboru už zas rok nemusím. Ale úplně ten koláč vidím s meruňkami!)

Peču narozeninový dort pro dceru přítele.  Objednávka? "Cokoliv." Co má ráda za příchuť dortu? "Sní všechno" Jakou barvu má ráda? Co na dort? Kolik pater "Udělej to podle sebe".
Takže když jdu pak ze školy, letim na nákup surovin, přijdu pozdě odpoledne domů a do půlnoci peču dort, který v poloslepu a polospánku rychle zdobím...není pak vtipnější chvíle, než se večer v posteli dozvědět, že jí vlastně nebude 15, ale 14.
No na rozdíl od jiné potahovky, tak z marshmallow bílková poleva nejde sundat ani silou vůle. Takže z číslice vznikla nakonec spíš parodie na 14.

Příště si to spočítám radši sama...