5. 9. 2012

Poklady od prabáby

 Jakmile jsem se v rodině zmínila, že se snažím naučit šít, vyvolalo to všeobecný rozruch. Začaly si mě k sobě zvát pratetičky (u obou jsem byla poprvé v životě doma) a babičky s tím, že mi předají všemožné zbytečné nezbytnosti k šití a výrobě oděvů. Je všeobecně známé, že generace našich maminek i babiček, vzhledem k nedostatku zboží na trhu, radši doma sedly a šily. Za ta léta se jim nahromadily plné krabice látek, knoflíků, nití, zipů...úplné poklady!

Rozhodla jsem se tedy ukázat, co by se vám možná podařilo vyhrabat na půdě u babičky (případně to od ní vydyndat). O látkách se zmiňovat nebudu, to je kapitola sama pro sebe. Tam se najde tolik šíleností, až běda. Od tmavě modré látky s bílými houpacími koníky až ke světle fialové látce se strukturou rybích šupin. Prý měla být na šaty, ale nějak si ji nedovedu představit jinak, než na kostým mořské panny, nebo nemocného kapra.

U všech těch dam v nejlepších letech se nacházely spousty pečlivě zašitých pytlíčků plných barevně laděných knoflíků. Mám teď doma 3 krabice od bot snad se všemi barvami knoflíků. Škoda, že nejsem fanda infantilních sukní, svršků a broží pošitých knoflíky. Zatím nevím, co s nimi..ale uplatnění (některé z nich) určitě najdou.

Kapitola sama o  sobě jsou různé čučoretky v podobě starých malých patentek z KOH-I-NOORU, přezek k páskům a neidentifikovatelným předmětům (U motýlů jsem dosud nepřišla oč jde a ty koule jsou očividně korálky)

Ve velkém taky každá měla různé krajky, krajkové porty a sem tam nějakou krajkovou látku.
 Které jsou namotané na všemožných kartičkách vzbuzujících úsměv. Že by i tenkrát existoval šmakoun?

Sem tam se objeví něco, co jsem v dnešní době v galanterii ani neviděla. Jde o proužek látky, na který jsou našité korálky, nebo jiná zdobící aplikace. Proužek se strčí například za výstřih, nebo k lemu sukně tak, aby koukaly jen korálky a přišije se.

Podobný zdobící efekt mají i různé "zakroucence", kterými se ale zdobí naopak svrchní část oblečení. Prostě a jednoduše se to přišije. Zrovna tenhle je z kovových nitek. Zajímalo by mě, jestli zrezne.
 Ze starších pokladů se v krajkách našel sem tam i nějaký ten límeček na střapcové zavazování.
 A samozřejmě nějaké ty jehly (Spousta jehel. Což se mně, chronickému ztráčeči jehel a špendlíků hodí). Zrovna tyhle jsou "made in Czechoslovakia" a mají pozlacené hlavičky.
 Jeden z nejlepších pokladů je kniha z roku 1969. Je to kniha určená jak pro střední školy, tak i pro samouky.
 Jsou v ní detailně popsané střihy a jejich konstrukce, tedy výroba. Holt stará doba se nezapře. Vše dokonale sedlo a padlo, kde mělo.
 Jsou tu i konstrukce různých druhů halenek.
 Stejně jako se zde dají najít praktické rady pro začátečníky- na téhle stránce o tom, jak zakončovat látku..
 A najde se  na několika stránkách i zdobení oděvů (to vyšívání korálky vespod  stránky jistě někdy využiji)
 A nakonec něco rozkošného. Krabička s bavlnkami a koťátky :)



2 komentáře:

  1. Úžasné... Jako malá jsem se strašně ráda prohrabovala maminčinou sbírkou knoflíků a babiččinými látkami a představovala si, jak z nich budu mít ušité krásné šaty. Šít se asi nikdy nenaučím, ale látkami, stuhami a knoflíky se ráda přehrabuji dodnes :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak ty černé druky, si ještě pamatuji z dětství, když jsem třeba šila panenkám oblečky nebo pro králíka:o)))

    OdpovědětVymazat